Ahoj nasi verni ctenari:o]
zdravime vas vsechny po dlooooouhe dobe. Premistili jsme se do ctvrti Boudhanath na vychode KTM. Centrem ctvrti je jedna z nejvetsich stup na svete Bodnath. Okolo ktere se soustreduje veskere deni, obchody restaurace a klastery. Jedna se o jedno z nejvyznamejsich center Tibetanu mimo jejich zemi. Je tu velka mistni komunita, Tibetane vsech vekovych kategorii chodi denodenne kolem stupy, toci mlynky, delaji poklony, ... Je tu moc prijemna atmosfera. Narozdil od ostatnich ctvrti je tu cisteji, nebehaji tu po ulicich kravy {ikdyz oproti Indii jich tu celkove moc neni}, citime se tu hodne fajn. A proto jsme se rozhodli uz pred tydne zakotvit prave tady az do odletu Marusky, t.j. 29.11 a naseho odjezu na trek.
Ubytovani jsme chytli paradne. Bydlime v jednom malem klastere s malymi mnisky. Je tu hodne rodinna atmosfera, mnisci nam rano pred sestou vytrubuji pudzi a recituji texty. Je to moc fajn a za dobrou cenu a cca 10min ke stupe. Co se tyka ubytovani, tak jsme do ted bydleli prevazne v hotelech za cca 300rupek [deleno 3.8 na kc]. Jsou tu samozrejme i lepsi ubytovani, ale snazime se setrit a nepotrebujem zbytecny luxus.
Spocetli jsme, ze jsme na cestach uz pres mesic. Tzn. dosla nam [bohuzel] slivovice, ale dneska jsme ji nahradili mistnim rumem, dosel nam taky cesky toaletak, tak kupujem jejich drahy, ale temer pruhledny. Na mistni zpusob utirani [tzn. kyblik s vodou a prava ruka] jsme jeste nenajeli a asi ani nenajedem:o] Take mame za sebou prvni prujmik - zrovna potom, co nam dosla posledni kapka slivky:o]
Behem toho casu jsme projeli temer cele KTM. Jezdime mistni mestskou, mikrobusy znacky toyota, do kterych se vejde asi petkrat tolik lidi nez je jejich kapacita. Je to ale levne a uz se orientujeme v linkach. Vlastne tu zadne nejsou, vzdycky je misto, kde se schazi lide a pomocnik ridice, ktery zaroven kasiruje lidi, vykrikuje kam se prave jede. Nase destinace je tedy "bouda, bouda, jorbati, bouda, bouda..."! Za tu dobu jsme stihli Svajambhu, velkou stupu a dominantu mesta a spoustou opic, ktere behaji vsude po sochach buddhu, hledaji si navzajem blechy, rvou se obcas mezi sebou a zerou rejzi, kterou tam hazi hinduiste. Dalsim mistem byl Pasupatinath. Nejposvatnejsi misto hinduistu v KTM. Byla to takova vzpominka na Indii a Varanasi:o] nechteli jsme platit extra drahy vstup 500rupek, tak jsme to vzali lesem pres pohrebiste-chude tu pohrbivaji do zeme a bohati si mohou dovolit koupit drahe drevo, spalit sve pribuzne na ghatech a popel hodit do reky. Mistni "posvatna" reka byla opravdu lahodna... Ghaty byly ale opet pusobive a silne misto. min od nich jsme navstivili i jeskyni Tilopy a Naropy.
V mezicase jsme take vyrazili do druheho nejnavstevovanejsiho mista Nepalu do Pokhary, ktera je vychozim bodem pro treky kolem Annapuren. Trek ale zabere dva tydny a tolik casu jsme nemeli. Pujdeme kratsi variantu v nemene krasnem Langtangu. Do Pokhary jsme vyrazili tentokrat jiz turistickym busem. Tzn. bez slepic, s kvalitnim perovanim a bez jumpingu. Vyhledy z Pokhary berou dech. Masiv Annapuren se spicatou horou, ktere prezdivaji Matterhorn Nepalu nemely chybu.
Ted si musime uzit posledni dny s Maruskou nez odleti. Zitra se chystame do Pharphingu na jednu noc. Do ted jsme take hodne chodili po nakupech darku. Tady v Boude jsou hlavne remeslnne vyrobky a veci v tibetskem stylu plus suvenyry. V Patanu zase umelecke vyrobky, v Thamelu outdoorove veci. Trochu jsme provetrali penezenku, ale mame kupu darku na Vanoce. Jen to jeste odvezt:o]
Mejte se vsichni moc pekne. Zkusime se ozvat pred trekem, kam razime o vikendu.
Stepi, Maruska, Viki
středa 24. listopadu 2010
sobota 13. listopadu 2010
kathmandu
Ahoj vsem, zdravime podruhe z Kathmandu.
Mame za sebou pobyt v turisticke ctvrti Thamel a prohlidku centra mesta. Thamel je v podstate ghetto plne turistu a od okolniho mesta se lisi snad uplne vsim. Je tady spoustu kavarnicek, baru, diskotek, pekaren-maji tu dokonce francouzske bagety a dasli vymozenosti, za ktere se samozrejme pekne plati. Je tu i spousta outdoorovych obchodu s pravym a hlavne falsovanym zbozim z Ciny. Znacku North Face, ktera stoji v Evrope tisice, tady nosi i cykloriksari a taxikari. Thamel pekne zije, byli jsme ubytovany pobliz music baru a kazdy vecer jsme cekali az v 11 prestane hrat ziva hudba. Ale fajn zmena po pobytu v horach a v Indii.
Po dvou nocich jsme se presunuli do Patanu. To je stare mesto a jeho centrum je na seznamu Unesco. Libilo se nam tu mnohem vic nez v centru Kathmandu. Neni to tu tak prelidnene a centrum, tzv. Durbar square pripomina asijsky Montmartre. Spousta obchudku s umenim, soskami, bizuterii, obrazy, kavarnicky, atd. Uzivame si mistni jidlo [zatim bez bublifuku, zasveceni vedi o co jde:o].
Mozna jen neco malo o jidle: Nejcasteji se tu ji momo, tasticky plnene masem nebo zeleninou s chili omackou. Dale smazene nudle chowmein se zeleninou, tibetska nudlova polevka thugpa, ktera je hodne vydatna, vsemozne placky, smazene puri a pecene chapati. Ryze se zeleninou a dalem-husta cockova polevko-omacka. Ochutnali jsme take mistni sladkosti. Nejlepsi jsou mistni kolbihova kolecka, neco jako churros ve Spanelsku a smazene krupave spletence. Rano si delame tsampu, tibetska obdoba nasi spaldove kase. Jime tu hodne banany, protoze nikdy nevite, cim byly omyte jablka nebo dalsi neloupana zelenina. Ta nam tady trochu chybi. Zato pres banany a susenky jsme experti.
Je vtipne jak se zmenil nas pristup k jidlu. Na zacatku v Indii jsme si rikali, to je hruza, to bych nedal do pusy. Ted rikame, to jsme este neochutnali, to jsme si jeste nedali, .. :o] Jime vetsinou v poulicnich obcerstvenich s mistnima. Je to nejjistejsi, jidlo udelaji primo pred nami a za dobrou cenu. Obed, napr jedna porce momo je 7-8kc, omelta s chili paprickami a cibulkou na 13kc atd.. caj je za 2.50, mimochodem vybornej a silnej. Jidelny vybirame podle toho, kde ji hodne mistnich.
Dneska se presuneme do ctvrti Boudha, kde se chceme ubytovat na delsi dobu a delat odtud vylety do okoli Kathmandu. Je tu porad co objevovat a navstevovat.
Mejte se zatim fajn a zase priste
Viki, Stepi, Maruska
Mame za sebou pobyt v turisticke ctvrti Thamel a prohlidku centra mesta. Thamel je v podstate ghetto plne turistu a od okolniho mesta se lisi snad uplne vsim. Je tady spoustu kavarnicek, baru, diskotek, pekaren-maji tu dokonce francouzske bagety a dasli vymozenosti, za ktere se samozrejme pekne plati. Je tu i spousta outdoorovych obchodu s pravym a hlavne falsovanym zbozim z Ciny. Znacku North Face, ktera stoji v Evrope tisice, tady nosi i cykloriksari a taxikari. Thamel pekne zije, byli jsme ubytovany pobliz music baru a kazdy vecer jsme cekali az v 11 prestane hrat ziva hudba. Ale fajn zmena po pobytu v horach a v Indii.
Po dvou nocich jsme se presunuli do Patanu. To je stare mesto a jeho centrum je na seznamu Unesco. Libilo se nam tu mnohem vic nez v centru Kathmandu. Neni to tu tak prelidnene a centrum, tzv. Durbar square pripomina asijsky Montmartre. Spousta obchudku s umenim, soskami, bizuterii, obrazy, kavarnicky, atd. Uzivame si mistni jidlo [zatim bez bublifuku, zasveceni vedi o co jde:o].
Mozna jen neco malo o jidle: Nejcasteji se tu ji momo, tasticky plnene masem nebo zeleninou s chili omackou. Dale smazene nudle chowmein se zeleninou, tibetska nudlova polevka thugpa, ktera je hodne vydatna, vsemozne placky, smazene puri a pecene chapati. Ryze se zeleninou a dalem-husta cockova polevko-omacka. Ochutnali jsme take mistni sladkosti. Nejlepsi jsou mistni kolbihova kolecka, neco jako churros ve Spanelsku a smazene krupave spletence. Rano si delame tsampu, tibetska obdoba nasi spaldove kase. Jime tu hodne banany, protoze nikdy nevite, cim byly omyte jablka nebo dalsi neloupana zelenina. Ta nam tady trochu chybi. Zato pres banany a susenky jsme experti.
Je vtipne jak se zmenil nas pristup k jidlu. Na zacatku v Indii jsme si rikali, to je hruza, to bych nedal do pusy. Ted rikame, to jsme este neochutnali, to jsme si jeste nedali, .. :o] Jime vetsinou v poulicnich obcerstvenich s mistnima. Je to nejjistejsi, jidlo udelaji primo pred nami a za dobrou cenu. Obed, napr jedna porce momo je 7-8kc, omelta s chili paprickami a cibulkou na 13kc atd.. caj je za 2.50, mimochodem vybornej a silnej. Jidelny vybirame podle toho, kde ji hodne mistnich.
Dneska se presuneme do ctvrti Boudha, kde se chceme ubytovat na delsi dobu a delat odtud vylety do okoli Kathmandu. Je tu porad co objevovat a navstevovat.
Mejte se zatim fajn a zase priste
Viki, Stepi, Maruska
čtvrtek 11. listopadu 2010
sikkim a kathmandu
Po delsi dobe jsme opet na netu, uz v Kathmandu. V Sikkimu v horach moc prilezitosti nebylo, ale jinak tam bylo paradne.
Z Pellingu jsme dale pokracovali k jezeru Kechopari. Majitel hotelu nam domluvil jeep. Mel dojet ve 2 odpoledne. Zasli jsme tedy mezitim do hotelu Garuda a objednali si obed. Bylo asi jedna a najednou pribehl majitel hotelu, ten prijemny Ind z Bombeje a rika, ze jeep uz je tady. Narychlo jsme dobehli do kuchyne, kde nam dali ryzi do pytliku a dal, mistni cockovou polevku do esusu a sedli do jeepu. Cekalo se na nas asi 10 min, ale nikdo se nezlobil. Lidi v Asii jsou v tomhle zlaty. Mozna akorat ve mestech je vetsi spech. V jeepu nas jelo celkem 18. Pro deti se tu nekupuje listek a jezdi na kline. Kdyz jich ma rodic vic, tak je proste rozda ostatnim. Auta jsou tu opravdu vyuzita, jezdi se na strese, obcas se nekdo povesi zezadu jako pavouk a jen se popoveze. Obcas take nekde dostane na klin krabici, jeepy plni funkci posty a dhl v jednom.
U Kechopari jsme se ubytovali u Pally. To je 84lety chlapik, ktery zije 20 min nad jezerem. Jde se tam pesky do kopce a nevede tam zadna silnice. Jeho hotylek je drevena chatka. Nejvetsi vymozenost byla elektrika, ktera obcas vypadavala. Sprcha byla mistni, tzn. kybl a mensi kyblik na polevani. Na prani byla i tepla. Palla a jeho rodina nas moc pekne uvitali a celou dobu i hostili. Na svuj vek je to neuveritelne vitalni. Stravil cas s dalajlamou jako jeho osobni kuchar a procestoval kus sveta. Nyni zije nad jezerem a spolu s nim i jeho 11 deti. Nejmladsi bylo asi 8let. V noci bylo uz hodne chladno a natahli jsme na sebe vsechno co jsme meli. Rano v 6 nas cekal teply caj a skvele mistni jidlo. Chodili jsme na lehci tury po okoli a dolu k jezeru. Videli jsme nekolik jeskyni, kde meditoval Milarepa, Tilopa i Naropa, Guru rinpoce a jeskyni Zelene Tary. Posledni vecer jsme se presunuli do hotelu dolu. Byli jsme se podivat k jezeru za tmy, kdyz uz tam nehluceli davy indickych turistu a byl to krasny zazitek, na hladine se delali bublinky, vypadalo to jako by se varilo.
V Indii prave probihal mistni svatek Diwali, neco jako indicke vanoce. Sedeli jsme na balkone dreveneho hotelu a pozorovali destitky doma vyrobenych lampicek [knot v oleji] jak plapolaji na drevenem zabradli. Hotel nakonec neshorel a my mohli pokracovat pesky smer Yuksom. Na posledni cast cesty jsme stopli turisticky jeep. Obchodnik z Bombeje vzal Marusku a vsechny nase batohy. Potkali jsme se s nim potom jeste v mistni restauraci. Pracoval pro SAP a jezdil pravidelne do Evropy, nedavno byl v Praze a nejvic se mu libil vyhled z Petrina. Potkali jsme take Sodje, 27leteho pruvodce, ktery se prave vracel na svatky domu. Meli jsme stejnou cestu a pronajali si cely jeep do Tashidingu. Doporucil na moc fajn ubytovani na kopci primo u klastera. Majitele hotylku byli vsak pryc. Vydali jsme se za nimi a nasledoval nezapomenutelny vecer. Vsichni sedeli u jeskyne Guru rinpoceho pod klasterem. Probihala tu velka oslava. Jeden z mnichu ten den ukoncil rocni meditaci v jeskyni. Jeho otec pozval vsechny zname. Mistni nas pozvali ke stolu. Sel s nami i Sodji. Dostali jsme mistni pivo cang - jsou to zkvasena nejspis horcicna nebo jahlova seminka. Podava se to v dutem bambusovem pulitru s brckem. Doleva se teplou vodou, az 5x. Nazvali jsme to nekonecna sklenice a uzivali si to spolu s mistnim jidlem. Po dlouhe dobe jsme ochutnali i maso, hovezi s cili. V asii nevedou lednicky a kdyz se clovek podiva na mistni vyhubla zvirata, tak ani nema chut. Pozdeji doslo na zpev. Nejprve nepalske songy od mistich a potom nas poprosili, at taky zazpivame. Nejvetsi uspech melo Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodnany za tleskani mistnich.
Pobyt v Tashidingu byl moc fajn a pokracovali jsme do Siliguri. Pri vystupu z jeepu se stala vtipna prihoda. Maruska sepri nandavani krosny tak rozmachla, ze se ji podarilo shodit mistni hinduistickou kaplicku. Na zem se vysypali obrazky, svicky a dalsi obsah. Navis se trochu rozkrapla. Cekali jsme ukamenovani, ale mistni se zacali smat, Maruska velmi omlouvat, ale vsechno dobre dopadlo. Nacpanym busem jsme pokracovali do Kakharvity. Je to hranicni prechod do Nepalu. Dojeli jsme za tmy a vyridili viza. Hned u policejni stanice jsme potkali majitele jednoho hotelu, kam jsme se dotrmaceli. Zajistil nam i listky na rani bus.
Vyjizdelo se ve 4 rano. Zamkli jsme si bagly na strese a prikryli je radeji igelitem. Hned jak se bus rozjel nam bylo jasne, ze tohle bude poradna jizda. Jelikoz jsme koupili listky na posledni chvili, sedeli jsme na posledni petce, v Nepalu oficialne sestce, v realite sedmicce:o] Bus toho uz hodne pamatoval a silnice taky. Behem obdobi destu tady cesty dostanou zabrat. Kazdou chvili jsme nadskakovali o nekolik desitek cm nad sedacku a letali do vsech smeru. Mistni se na tyto velke skoky vylozene tesili a pokazde se hrozne smali. Po par hodinach jsme si zvykli. Stavelo se cestou u mistnich moterestu. Zastavky byly pomerne kratke. Jednim okem jsme pozorovali autobus a druhym talir. Jidlo bylo vyborne. Jako vzdy ryze a dal mistni cockova polevka plus pecena cizrna, spenat, bramoborve sabdzi. Obdivovali jsme ridicie, ktery to celou dobu odridil sam a cestujici, kteri stali. Jizda trvala 16hodin. Jeste je treba zminit mistni presonal busu, krome ridice jede chlapik, co vybira penize a pomocnik. To byl mladej kluk, co myl sklo a hazel bagly na strechu. Po dobu jizdi sedel na strese a signalizaci piskanim, bouchanim a tleskanim upozornoval jestli je prave silnice volna na predjeti nebo ne. Nejezi se tu nastesti moc rychle a behem jizdy jsme se citili bezpecne. Bylo fajn, ze jsme na doporuceni jeli pres den. Pres noc je to pry nebezpecnejsi a stava se vetsina nehod. Po 16ti hodinach jsme cely uskakany a nevyspaly dorazili do Kathmandu, kde jsme zacali shanet hotel. Nechali jsme se dovezt taxikem do Thamelu - turisticka ctvrt, kde to vypada jako v Evrope. Hodne turistu, skoro vice nez mistnich lidi, hodne hotelu, ceny jsou natazeny, ale nasli jsme levny hostel primo v centru Thamelu a vyborne si odpocinuli.
Kathmandu je pomerne zive mesto, je toho tady a v okoli hodne k videni a urcite tu stravime delsi cas. Urcite se ozveme. Mejte se moc pekne a zatim ahoj:o]
ps: zde je odkaz na skolu, kterou jsme navstivili v Bodhgaje: www.bodhgaya.at.tt
Z Pellingu jsme dale pokracovali k jezeru Kechopari. Majitel hotelu nam domluvil jeep. Mel dojet ve 2 odpoledne. Zasli jsme tedy mezitim do hotelu Garuda a objednali si obed. Bylo asi jedna a najednou pribehl majitel hotelu, ten prijemny Ind z Bombeje a rika, ze jeep uz je tady. Narychlo jsme dobehli do kuchyne, kde nam dali ryzi do pytliku a dal, mistni cockovou polevku do esusu a sedli do jeepu. Cekalo se na nas asi 10 min, ale nikdo se nezlobil. Lidi v Asii jsou v tomhle zlaty. Mozna akorat ve mestech je vetsi spech. V jeepu nas jelo celkem 18. Pro deti se tu nekupuje listek a jezdi na kline. Kdyz jich ma rodic vic, tak je proste rozda ostatnim. Auta jsou tu opravdu vyuzita, jezdi se na strese, obcas se nekdo povesi zezadu jako pavouk a jen se popoveze. Obcas take nekde dostane na klin krabici, jeepy plni funkci posty a dhl v jednom.
U Kechopari jsme se ubytovali u Pally. To je 84lety chlapik, ktery zije 20 min nad jezerem. Jde se tam pesky do kopce a nevede tam zadna silnice. Jeho hotylek je drevena chatka. Nejvetsi vymozenost byla elektrika, ktera obcas vypadavala. Sprcha byla mistni, tzn. kybl a mensi kyblik na polevani. Na prani byla i tepla. Palla a jeho rodina nas moc pekne uvitali a celou dobu i hostili. Na svuj vek je to neuveritelne vitalni. Stravil cas s dalajlamou jako jeho osobni kuchar a procestoval kus sveta. Nyni zije nad jezerem a spolu s nim i jeho 11 deti. Nejmladsi bylo asi 8let. V noci bylo uz hodne chladno a natahli jsme na sebe vsechno co jsme meli. Rano v 6 nas cekal teply caj a skvele mistni jidlo. Chodili jsme na lehci tury po okoli a dolu k jezeru. Videli jsme nekolik jeskyni, kde meditoval Milarepa, Tilopa i Naropa, Guru rinpoce a jeskyni Zelene Tary. Posledni vecer jsme se presunuli do hotelu dolu. Byli jsme se podivat k jezeru za tmy, kdyz uz tam nehluceli davy indickych turistu a byl to krasny zazitek, na hladine se delali bublinky, vypadalo to jako by se varilo.
V Indii prave probihal mistni svatek Diwali, neco jako indicke vanoce. Sedeli jsme na balkone dreveneho hotelu a pozorovali destitky doma vyrobenych lampicek [knot v oleji] jak plapolaji na drevenem zabradli. Hotel nakonec neshorel a my mohli pokracovat pesky smer Yuksom. Na posledni cast cesty jsme stopli turisticky jeep. Obchodnik z Bombeje vzal Marusku a vsechny nase batohy. Potkali jsme se s nim potom jeste v mistni restauraci. Pracoval pro SAP a jezdil pravidelne do Evropy, nedavno byl v Praze a nejvic se mu libil vyhled z Petrina. Potkali jsme take Sodje, 27leteho pruvodce, ktery se prave vracel na svatky domu. Meli jsme stejnou cestu a pronajali si cely jeep do Tashidingu. Doporucil na moc fajn ubytovani na kopci primo u klastera. Majitele hotylku byli vsak pryc. Vydali jsme se za nimi a nasledoval nezapomenutelny vecer. Vsichni sedeli u jeskyne Guru rinpoceho pod klasterem. Probihala tu velka oslava. Jeden z mnichu ten den ukoncil rocni meditaci v jeskyni. Jeho otec pozval vsechny zname. Mistni nas pozvali ke stolu. Sel s nami i Sodji. Dostali jsme mistni pivo cang - jsou to zkvasena nejspis horcicna nebo jahlova seminka. Podava se to v dutem bambusovem pulitru s brckem. Doleva se teplou vodou, az 5x. Nazvali jsme to nekonecna sklenice a uzivali si to spolu s mistnim jidlem. Po dlouhe dobe jsme ochutnali i maso, hovezi s cili. V asii nevedou lednicky a kdyz se clovek podiva na mistni vyhubla zvirata, tak ani nema chut. Pozdeji doslo na zpev. Nejprve nepalske songy od mistich a potom nas poprosili, at taky zazpivame. Nejvetsi uspech melo Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodnany za tleskani mistnich.
Pobyt v Tashidingu byl moc fajn a pokracovali jsme do Siliguri. Pri vystupu z jeepu se stala vtipna prihoda. Maruska sepri nandavani krosny tak rozmachla, ze se ji podarilo shodit mistni hinduistickou kaplicku. Na zem se vysypali obrazky, svicky a dalsi obsah. Navis se trochu rozkrapla. Cekali jsme ukamenovani, ale mistni se zacali smat, Maruska velmi omlouvat, ale vsechno dobre dopadlo. Nacpanym busem jsme pokracovali do Kakharvity. Je to hranicni prechod do Nepalu. Dojeli jsme za tmy a vyridili viza. Hned u policejni stanice jsme potkali majitele jednoho hotelu, kam jsme se dotrmaceli. Zajistil nam i listky na rani bus.
Vyjizdelo se ve 4 rano. Zamkli jsme si bagly na strese a prikryli je radeji igelitem. Hned jak se bus rozjel nam bylo jasne, ze tohle bude poradna jizda. Jelikoz jsme koupili listky na posledni chvili, sedeli jsme na posledni petce, v Nepalu oficialne sestce, v realite sedmicce:o] Bus toho uz hodne pamatoval a silnice taky. Behem obdobi destu tady cesty dostanou zabrat. Kazdou chvili jsme nadskakovali o nekolik desitek cm nad sedacku a letali do vsech smeru. Mistni se na tyto velke skoky vylozene tesili a pokazde se hrozne smali. Po par hodinach jsme si zvykli. Stavelo se cestou u mistnich moterestu. Zastavky byly pomerne kratke. Jednim okem jsme pozorovali autobus a druhym talir. Jidlo bylo vyborne. Jako vzdy ryze a dal mistni cockova polevka plus pecena cizrna, spenat, bramoborve sabdzi. Obdivovali jsme ridicie, ktery to celou dobu odridil sam a cestujici, kteri stali. Jizda trvala 16hodin. Jeste je treba zminit mistni presonal busu, krome ridice jede chlapik, co vybira penize a pomocnik. To byl mladej kluk, co myl sklo a hazel bagly na strechu. Po dobu jizdi sedel na strese a signalizaci piskanim, bouchanim a tleskanim upozornoval jestli je prave silnice volna na predjeti nebo ne. Nejezi se tu nastesti moc rychle a behem jizdy jsme se citili bezpecne. Bylo fajn, ze jsme na doporuceni jeli pres den. Pres noc je to pry nebezpecnejsi a stava se vetsina nehod. Po 16ti hodinach jsme cely uskakany a nevyspaly dorazili do Kathmandu, kde jsme zacali shanet hotel. Nechali jsme se dovezt taxikem do Thamelu - turisticka ctvrt, kde to vypada jako v Evrope. Hodne turistu, skoro vice nez mistnich lidi, hodne hotelu, ceny jsou natazeny, ale nasli jsme levny hostel primo v centru Thamelu a vyborne si odpocinuli.
Kathmandu je pomerne zive mesto, je toho tady a v okoli hodne k videni a urcite tu stravime delsi cas. Urcite se ozveme. Mejte se moc pekne a zatim ahoj:o]
ps: zde je odkaz na skolu, kterou jsme navstivili v Bodhgaje: www.bodhgaya.at.tt
úterý 2. listopadu 2010
Sikkim - Rumtek a Pelling
Ahoj vsem ze Sikkimu!
Z Gangtoku, hlavniho mesta Sikkimu jsme se vydali do Rumteku. Cestou na autobusak-stanici jeepu jsme vzali taxi a potom jeep. Doprava mezi mesty je zajistena jeepy. Jsou to vetsinou velke auta, predevsim indicka znacka Tata nebo japonske vozy. Vejde se tam celkem 10 pasazeru a ridic. Ve predu dve sedacky-ty jsou nejpohodlnejsi a je tam nejvic mista a vzadu sou namackly dvakrat 4 lidi. Cesty tu jsou pomerne hrbate a zvlaste do Rumteku to hodne drnaclo. Rovna je tu akorat mistni Higway, ktera je neco jako cesta u nas nekde na vesnici.
Rumtek je vesnicka v horach naproti Gangtoku, kde se nachazi jeden z nejznamejsich klasteru v Sikkimu. Dorazili jsme vecer a narychlo sehnali nejlepsi ubytovani za celou dobu naseho cestovani. U Tibetanu v hotelu Sungay. Levne, ciste, s teplou vodou a usmevavymi kucharkami, ktere varily supr jidlo. Rozhodli jsme se zustat dele. Myslim, ze pri delsim cestovani to chce obcas orazit a dat si mensi dovcu. Pekne jsme si to uzili, prosli si okoli i samotny klaster. Je to dnes uz turisticke misto a mnisi tu pripominaji reklamu na mobily. Porad volaji pripadne hraji fotbal, dole na internetu sedi u facebooku nebo koukaji na lehci erotiku:o] Klaster jako takovy je ale silne misto. Videli jsme hlavni gompu i horni mistnost se stupou s ostatky 16.Karmapy. Paradne jsme tu dobili baterky.
Dneska rano jsme si privstali a v 6 jsme vyrazili na cestu do Pellingu. Stmiva se tu totiz pomerne brzy, po 5te je tma a vyplati se vyuzit den rano. Pro space jako jsem ja to je zmena:o] Chvili jsme cekali na jeep, stopli prvni co jel kolem a jeli smer Gangtok a odtud do Jorgthtangu a smer Pelling. Prvni trasa byla ocistec. Chlapik za nami chrchlal a holka pred nami zvejkala a delala bubliny tempem asi 100 za minutu a do toho stihala jeste mlaskat jak 3i leta. V Jorgthangu jsme zaskocili na obed. Chtelo se nam na wc, chlapik nas vzal do horniho patra, do domacnosti a videli jsme tam i jak se pripravuje mistni specialita momo. To bylo fajn. Chvatali jsme abychom stihli dalsi jeep v 12.30, ale funguje tu india time, takze se jelo az v 1nu. Zato tahle cesta byla moc prijemna. Krasne vyhledy-hory, udoli, vodopady, reky a hlavne moc fajn spolucestujici. Ucitel, ktery nam vypravel hodne o zivote v Sikkimu, jak zde v lete 4 mesice v kuse prsi a ridic se svou manzelkou nam pousteli mistni hity.
Nechali jsme se vysadit 2km pred Pellingem a stihli jeste nejstarsi klaster v Sikkimu, Pemajangtse. Moc pekny, tri patra, v tom nejvyssim byla asi 3m vysoka 3d mandala, krasna vyzdoba. V Pellingu bydlime v hotelu Kailash u prijemneho Inda z Kalkaty. Bydlime v prepoctu za 50Kc za dvouluzak. Trochu slabsi kvalita, ale do zitra to staci navic s teplou vodou, takze skoro Hilton:o] Vecer jsme se prosli po Pellingu. Chteli jsme si koupit lahvinku vina. V Indii je castecna prohibice a alkohol se da koupit jen v off licence shopech. Pani ale nebyla moc prijemna a mela tezkou vysokohorskou prirazku. Zustavame tedy u nasi slivovice a sasovice-to je bylinej liker, co Marusce namichal jeji manzel Sasa.
Tesime se na zitra ke Kecopari lake. Doufame, ze chytnem jeep. Dole nam rekli, ze to nebude problem a je tu pravidelne spojeni. Tady jsme se ale dovedeli, ze jeep jezdi jen zezdola. Tak uvidime, nejak odjedem, ikdyby to melo byt na jakovi:o] S informacema je to tu obcas vtipny.
Mejte se fajn, a az zas bude net tak navidenou. Mozna to nebude hned.
Viki, Stepi, Maruska
Z Gangtoku, hlavniho mesta Sikkimu jsme se vydali do Rumteku. Cestou na autobusak-stanici jeepu jsme vzali taxi a potom jeep. Doprava mezi mesty je zajistena jeepy. Jsou to vetsinou velke auta, predevsim indicka znacka Tata nebo japonske vozy. Vejde se tam celkem 10 pasazeru a ridic. Ve predu dve sedacky-ty jsou nejpohodlnejsi a je tam nejvic mista a vzadu sou namackly dvakrat 4 lidi. Cesty tu jsou pomerne hrbate a zvlaste do Rumteku to hodne drnaclo. Rovna je tu akorat mistni Higway, ktera je neco jako cesta u nas nekde na vesnici.
Rumtek je vesnicka v horach naproti Gangtoku, kde se nachazi jeden z nejznamejsich klasteru v Sikkimu. Dorazili jsme vecer a narychlo sehnali nejlepsi ubytovani za celou dobu naseho cestovani. U Tibetanu v hotelu Sungay. Levne, ciste, s teplou vodou a usmevavymi kucharkami, ktere varily supr jidlo. Rozhodli jsme se zustat dele. Myslim, ze pri delsim cestovani to chce obcas orazit a dat si mensi dovcu. Pekne jsme si to uzili, prosli si okoli i samotny klaster. Je to dnes uz turisticke misto a mnisi tu pripominaji reklamu na mobily. Porad volaji pripadne hraji fotbal, dole na internetu sedi u facebooku nebo koukaji na lehci erotiku:o] Klaster jako takovy je ale silne misto. Videli jsme hlavni gompu i horni mistnost se stupou s ostatky 16.Karmapy. Paradne jsme tu dobili baterky.
Dneska rano jsme si privstali a v 6 jsme vyrazili na cestu do Pellingu. Stmiva se tu totiz pomerne brzy, po 5te je tma a vyplati se vyuzit den rano. Pro space jako jsem ja to je zmena:o] Chvili jsme cekali na jeep, stopli prvni co jel kolem a jeli smer Gangtok a odtud do Jorgthtangu a smer Pelling. Prvni trasa byla ocistec. Chlapik za nami chrchlal a holka pred nami zvejkala a delala bubliny tempem asi 100 za minutu a do toho stihala jeste mlaskat jak 3i leta. V Jorgthangu jsme zaskocili na obed. Chtelo se nam na wc, chlapik nas vzal do horniho patra, do domacnosti a videli jsme tam i jak se pripravuje mistni specialita momo. To bylo fajn. Chvatali jsme abychom stihli dalsi jeep v 12.30, ale funguje tu india time, takze se jelo az v 1nu. Zato tahle cesta byla moc prijemna. Krasne vyhledy-hory, udoli, vodopady, reky a hlavne moc fajn spolucestujici. Ucitel, ktery nam vypravel hodne o zivote v Sikkimu, jak zde v lete 4 mesice v kuse prsi a ridic se svou manzelkou nam pousteli mistni hity.
Nechali jsme se vysadit 2km pred Pellingem a stihli jeste nejstarsi klaster v Sikkimu, Pemajangtse. Moc pekny, tri patra, v tom nejvyssim byla asi 3m vysoka 3d mandala, krasna vyzdoba. V Pellingu bydlime v hotelu Kailash u prijemneho Inda z Kalkaty. Bydlime v prepoctu za 50Kc za dvouluzak. Trochu slabsi kvalita, ale do zitra to staci navic s teplou vodou, takze skoro Hilton:o] Vecer jsme se prosli po Pellingu. Chteli jsme si koupit lahvinku vina. V Indii je castecna prohibice a alkohol se da koupit jen v off licence shopech. Pani ale nebyla moc prijemna a mela tezkou vysokohorskou prirazku. Zustavame tedy u nasi slivovice a sasovice-to je bylinej liker, co Marusce namichal jeji manzel Sasa.
Tesime se na zitra ke Kecopari lake. Doufame, ze chytnem jeep. Dole nam rekli, ze to nebude problem a je tu pravidelne spojeni. Tady jsme se ale dovedeli, ze jeep jezdi jen zezdola. Tak uvidime, nejak odjedem, ikdyby to melo byt na jakovi:o] S informacema je to tu obcas vtipny.
Mejte se fajn, a az zas bude net tak navidenou. Mozna to nebude hned.
Viki, Stepi, Maruska
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)