Po delsi dobe jsme opet na netu, uz v Kathmandu. V Sikkimu v horach moc prilezitosti nebylo, ale jinak tam bylo paradne.
Z Pellingu jsme dale pokracovali k jezeru Kechopari. Majitel hotelu nam domluvil jeep. Mel dojet ve 2 odpoledne. Zasli jsme tedy mezitim do hotelu Garuda a objednali si obed. Bylo asi jedna a najednou pribehl majitel hotelu, ten prijemny Ind z Bombeje a rika, ze jeep uz je tady. Narychlo jsme dobehli do kuchyne, kde nam dali ryzi do pytliku a dal, mistni cockovou polevku do esusu a sedli do jeepu. Cekalo se na nas asi 10 min, ale nikdo se nezlobil. Lidi v Asii jsou v tomhle zlaty. Mozna akorat ve mestech je vetsi spech. V jeepu nas jelo celkem 18. Pro deti se tu nekupuje listek a jezdi na kline. Kdyz jich ma rodic vic, tak je proste rozda ostatnim. Auta jsou tu opravdu vyuzita, jezdi se na strese, obcas se nekdo povesi zezadu jako pavouk a jen se popoveze. Obcas take nekde dostane na klin krabici, jeepy plni funkci posty a dhl v jednom.
U Kechopari jsme se ubytovali u Pally. To je 84lety chlapik, ktery zije 20 min nad jezerem. Jde se tam pesky do kopce a nevede tam zadna silnice. Jeho hotylek je drevena chatka. Nejvetsi vymozenost byla elektrika, ktera obcas vypadavala. Sprcha byla mistni, tzn. kybl a mensi kyblik na polevani. Na prani byla i tepla. Palla a jeho rodina nas moc pekne uvitali a celou dobu i hostili. Na svuj vek je to neuveritelne vitalni. Stravil cas s dalajlamou jako jeho osobni kuchar a procestoval kus sveta. Nyni zije nad jezerem a spolu s nim i jeho 11 deti. Nejmladsi bylo asi 8let. V noci bylo uz hodne chladno a natahli jsme na sebe vsechno co jsme meli. Rano v 6 nas cekal teply caj a skvele mistni jidlo. Chodili jsme na lehci tury po okoli a dolu k jezeru. Videli jsme nekolik jeskyni, kde meditoval Milarepa, Tilopa i Naropa, Guru rinpoce a jeskyni Zelene Tary. Posledni vecer jsme se presunuli do hotelu dolu. Byli jsme se podivat k jezeru za tmy, kdyz uz tam nehluceli davy indickych turistu a byl to krasny zazitek, na hladine se delali bublinky, vypadalo to jako by se varilo.
V Indii prave probihal mistni svatek Diwali, neco jako indicke vanoce. Sedeli jsme na balkone dreveneho hotelu a pozorovali destitky doma vyrobenych lampicek [knot v oleji] jak plapolaji na drevenem zabradli. Hotel nakonec neshorel a my mohli pokracovat pesky smer Yuksom. Na posledni cast cesty jsme stopli turisticky jeep. Obchodnik z Bombeje vzal Marusku a vsechny nase batohy. Potkali jsme se s nim potom jeste v mistni restauraci. Pracoval pro SAP a jezdil pravidelne do Evropy, nedavno byl v Praze a nejvic se mu libil vyhled z Petrina. Potkali jsme take Sodje, 27leteho pruvodce, ktery se prave vracel na svatky domu. Meli jsme stejnou cestu a pronajali si cely jeep do Tashidingu. Doporucil na moc fajn ubytovani na kopci primo u klastera. Majitele hotylku byli vsak pryc. Vydali jsme se za nimi a nasledoval nezapomenutelny vecer. Vsichni sedeli u jeskyne Guru rinpoceho pod klasterem. Probihala tu velka oslava. Jeden z mnichu ten den ukoncil rocni meditaci v jeskyni. Jeho otec pozval vsechny zname. Mistni nas pozvali ke stolu. Sel s nami i Sodji. Dostali jsme mistni pivo cang - jsou to zkvasena nejspis horcicna nebo jahlova seminka. Podava se to v dutem bambusovem pulitru s brckem. Doleva se teplou vodou, az 5x. Nazvali jsme to nekonecna sklenice a uzivali si to spolu s mistnim jidlem. Po dlouhe dobe jsme ochutnali i maso, hovezi s cili. V asii nevedou lednicky a kdyz se clovek podiva na mistni vyhubla zvirata, tak ani nema chut. Pozdeji doslo na zpev. Nejprve nepalske songy od mistich a potom nas poprosili, at taky zazpivame. Nejvetsi uspech melo Kdyby byl Bavorov, co jsou Vodnany za tleskani mistnich.
Pobyt v Tashidingu byl moc fajn a pokracovali jsme do Siliguri. Pri vystupu z jeepu se stala vtipna prihoda. Maruska sepri nandavani krosny tak rozmachla, ze se ji podarilo shodit mistni hinduistickou kaplicku. Na zem se vysypali obrazky, svicky a dalsi obsah. Navis se trochu rozkrapla. Cekali jsme ukamenovani, ale mistni se zacali smat, Maruska velmi omlouvat, ale vsechno dobre dopadlo. Nacpanym busem jsme pokracovali do Kakharvity. Je to hranicni prechod do Nepalu. Dojeli jsme za tmy a vyridili viza. Hned u policejni stanice jsme potkali majitele jednoho hotelu, kam jsme se dotrmaceli. Zajistil nam i listky na rani bus.
Vyjizdelo se ve 4 rano. Zamkli jsme si bagly na strese a prikryli je radeji igelitem. Hned jak se bus rozjel nam bylo jasne, ze tohle bude poradna jizda. Jelikoz jsme koupili listky na posledni chvili, sedeli jsme na posledni petce, v Nepalu oficialne sestce, v realite sedmicce:o] Bus toho uz hodne pamatoval a silnice taky. Behem obdobi destu tady cesty dostanou zabrat. Kazdou chvili jsme nadskakovali o nekolik desitek cm nad sedacku a letali do vsech smeru. Mistni se na tyto velke skoky vylozene tesili a pokazde se hrozne smali. Po par hodinach jsme si zvykli. Stavelo se cestou u mistnich moterestu. Zastavky byly pomerne kratke. Jednim okem jsme pozorovali autobus a druhym talir. Jidlo bylo vyborne. Jako vzdy ryze a dal mistni cockova polevka plus pecena cizrna, spenat, bramoborve sabdzi. Obdivovali jsme ridicie, ktery to celou dobu odridil sam a cestujici, kteri stali. Jizda trvala 16hodin. Jeste je treba zminit mistni presonal busu, krome ridice jede chlapik, co vybira penize a pomocnik. To byl mladej kluk, co myl sklo a hazel bagly na strechu. Po dobu jizdi sedel na strese a signalizaci piskanim, bouchanim a tleskanim upozornoval jestli je prave silnice volna na predjeti nebo ne. Nejezi se tu nastesti moc rychle a behem jizdy jsme se citili bezpecne. Bylo fajn, ze jsme na doporuceni jeli pres den. Pres noc je to pry nebezpecnejsi a stava se vetsina nehod. Po 16ti hodinach jsme cely uskakany a nevyspaly dorazili do Kathmandu, kde jsme zacali shanet hotel. Nechali jsme se dovezt taxikem do Thamelu - turisticka ctvrt, kde to vypada jako v Evrope. Hodne turistu, skoro vice nez mistnich lidi, hodne hotelu, ceny jsou natazeny, ale nasli jsme levny hostel primo v centru Thamelu a vyborne si odpocinuli.
Kathmandu je pomerne zive mesto, je toho tady a v okoli hodne k videni a urcite tu stravime delsi cas. Urcite se ozveme. Mejte se moc pekne a zatim ahoj:o]
ps: zde je odkaz na skolu, kterou jsme navstivili v Bodhgaje: www.bodhgaya.at.tt
Žádné komentáře:
Okomentovat