Ahoj nasi verni ctenari:o]
Zdravime opet z Kathmandu. Od posledniho prispevku se toho udalo opravdu hodne. V Kathmandu pravidelne vypadava vecer proud a v horach pro zmenu nebyl net, tak jsme se moc neozyvali.
Z Boudy jsme vyrazili na vylet do Pharpingu, mista v kathandskem udoli, asi 1.5h od KTM. Po tech dvou tydnech ve meste to byla nadhera byt opet mimo ten ruch. Prosli jsme si okoli s krasnymi vyhledy a jeskynemi Guru rinpoceho a Zelene Tary a prespali v Ralo rinpoce guest house. Po navratu do KTM jsme stravili posledni dny s Maruskou. Potkali jsme cesky par Katu a Tomase, kteri momentalne ziji v Innsbrucku. Vzali jsme je do nasi oblibene K.K. family restaurant a moc fajn pokecali. Meli podobnou trasu jako my a vymenili jsme zkusenosti a zazitky.
V nedeli 28. rano jsme si dali posledni snidani s Maruskou a u Boudhnatu se rozloucili. Maruska odletla o den pozdeji a dorazila i se zavazadly pres Bangkok v poradku. V jedne cestovce rikali, ze jeji aerolinka Nepal airlines ztraci pravidelne zavazadla, ale nastesti se jim to tentokrat nepodarilo:o] Stravili jsme s Maruskou 6 tydnu a byl to moc fajn cas. Na cestovani a po Asii to plati dvojnasob potrebuje clovek partaky na ktery se muze spolehout a se kteryma si rozumi:o] A to jsme meli.
Na trek jsme vyrazili nejprve busem do Melamchi bazaru. Dal se nejelo, tak jsme sli pesky 6km do Talamarangu. Uz cestou byli krasne vyhledy na hory a terasovita policka. U guest house jsme potkali Kanadana, ktery se vracel po trech tydnech z Langtangu. Dal nam tipy na ubytko a znal Dominika Haska a dalsi hokejisty. Druhy den rano jsme se konecne dohrabali do Thimbu. To je vesnicka na konci sveta, posledni zastavka busu. Dal se pokracuje pesky. Rovnez se tam preklada zbozi na zada nosicu, ktere pak putuje dale do vesnicek v horach. Naklady jsou obrovske, mimimalne 50kg. Brambory, pivo, kameni na stavby, cement, cukety, ryzi, atd. Nosici si na nepalske pomery vydelavaji docela slusne, nahoru cca 5h chuze s prevysenim 1km 500rupek, dolu 300, deleno 4 na KC. Je to obdivuhodna prace, ale nezavidime jim. Z jejich tvari nebylo poznat jeslti jim je 30 nebo 50. Vsichni chodili s predklonenou hlavou, ikdyz nic nenesli. Zbozi se upevnuje tak, ze se pod pytel da lano a jeho druhy konec je na cele nosice.
Na zacatku jsme se v Thimbu zamotali a vysli trochu zbytecne poradny kopec s nasimi narvanymi krosnami. Znaceni je minimalni a ani u mistnich clovek casto nezjisti cestu. Nakonec jsme ji nasli a odpoledne jsme dorazili k Milarepa gumbe, ktera stoji u Milarepovy jeskyne. Prespali jsme tam v mistni lodgi a uzivali si krasny vzduch, vyhledy a klidek. Poprve poradne po KTM. Zustali jsme dve noci a dali si asi nejlepsi Dal bhat, ryzi s cockovou omackou a sabdzim, co jsme meli. Ve stredu brzy rano jsme pokracovali dal do Melamchigaonu. Nejprve pohodove kolem reky, pres lanove lavky ale pak strme asi 1.5h do kopce. Poradna makacka, ale cil stal za to. Melamchigaon lezi na nahorni plosine ve 2500m, maji tam skolu, hotylky a dokonce i communty shop, kde 50zisku jde na mistni help post [neco jako poliklinika se socialnim centrem dohromady]. Celkova atmosfera byla uzasna a rodinna. Meli jsme sto chuti tam prespat, ale rozhodli jsme se vzit to jeste do Tarkeghyangu. Tzn. sesli jsme opet do udoli do 2000m a vysli do 2750m uz za sera. Tuhle trasu davaji trekari tak za 2 dny:o] Ubytovali jsme se v mountain view lodge s nadhernym vyhledem na sestitisicovky Langtangu. Uzili jsme si teplou bucket shower a veceri u domacich v obyvaku. Ceny za jidlo byly az 4nasobne co dole ale bastili jsme o 106.
To nejlepsi z celeho Helambu treku nas cekalo ve ctvrtek rano. Vstali jsme kolem 6te, dali tsampu k snidani a vyrazili na Yangri peak, 3770m. Po 3 hodinach jsme se vyskrabali nahoru a prozivali jsme trekarsky orgasmus - vyhled byl jako v obrim amfiteatru, 180st hor kolem sebe. Na zapade Langtang, naproti nam Tibet, a na vychode hreben Mt. Everestu. Vse bez jedineho mracku, azuro. Dali jsme si na oslavu dansky luncheon meat, ktery jsme meli z KTM a prozivali druhy, tentokrat masovy orgasmus:o] Sesli jsme dolu, dali si predrazene nudle a vyrazili do Thimbu. Dosli jsme se setmenim a prespapli na ranni bus. Cesta byla narocna, ale o tom radeji az doma a ne pri jidle.
Ted se jeste loucime s KTM, spime v nahernem guest house a v pondeli razime smer Lumbini a ve stredu prekrocime hranici zpet do Indie.
Mejte se fajn a zase navidenou!
Viki a Stepi
Žádné komentáře:
Okomentovat