Ahoj vsem zpatky z Indie z Gorakhpuru,
posledni vikend v KTM jsme stravili v hotelu BDC Guest house u Swajabhu. Potkali jsme tam dva moc fajn kluky Matta z V.Britanie z Exeteru a Daniela z Bavorska. Matt se zivi hranim na mandolinu po anglickych svatbach a jako ucitel. Zdedil nejake penize a misto toho, aby je investoval do bydleni, jak chteli jeho rodice se rozhodl je prasknout do cestovani. Vyrazil vlakem z UK pres Rusko az do Lhasy. Daniel pracoval 8 let jako organizator veletrhu a rozhodl se vzit rocni volno a cestovat. Po Indii a Nepalu ho ceka jeste cely zbytek Asie. Je to vubec zajimavy, jaky lidi clovek takhle potka. S nasima dvema mesici jsme tu celkem zabari:o]
V sobotu vecer jsme vyrazili s Mattem na veceri do restaurace Tourist corner. Misto turistu tam bylo precpano mistnima - dobre znameni. Ceny byly dobre a jidlo jeste lepsi. Nebylo misto, tak jsme si prisedli jako uz mnohokrat k mistnim. Objednali jsme si Tongbu, tibetske pivo se zkvaseneho prosa, ktere jsme meli uz v Sikkimu v Tashidingu. Doleva se teplou vodou a je to v podstate never ending drink. Z mistnich se vyklubali moc fajn spolecnici a i presto, ze jejich anglictina byla omezena, jsme se cely vecer smali. Moc je potesilo, ze Matt mluvil pochvalne o Ghurkach. Jsou to nepalsti vojaci, kteri slouzi po celem svete a v UK maji cely regiment, jsou povazovani za elitni bojovniky a nekolik z nich hlida i anglickou kralovnu. Pouzivaji typicke zahnute noze, tzv. khukuri - obrazek muzete vygooglovat. Moc fajn vecer:o]
Dalsi den jsme meli zase skvely obed. V nasem hotelu probihala svatebni hostina a byli jsme take s Danielem pozvani. Potom jsme cele odpoledne povidali s Danielem na slunicku, ukazovali si fotky a slyseli spoustu zajimavych pribehu. Napr. ten, kdy se jeho kamarad asi pred dvaceti lety v Pokhare seznamil s majitelem hotylku Moonlight lodge, ktery v te dobe byl na pokraji krachu. Padli si do oka a on mu daroval 500usd na rozjeti bussinesu. Daniel ho navstivil pred nekolika tydny a chlapik ma dnes misto lodge obri Moon light resort a dalsi hotely. Ale porad si pamatuje na jeho kamarada z Nemecka a byl opravdu moc vdecny. Z hotelu se nam skoro nechtelo, ale rozloucili jsme se s klukama a vzali taxi do Thamelu, odkud jsme druhy den rano vyrazeli busem na indickou hranici.
Cesta byla prijemna, videli jsme jeste jednou z dalky Annapurny. Kolem 3ti jsme vystoupili a pokracovali local busem do Lumbini. Jeli jsme zpocatku na strese, nechteli jsme tam nechat bagly samotne a aby nam na nich sedeli Nepalci. Seznamili jsme se tam s Italem Pietrem, ktery pracuje jako sefkuchar u Lago di Garda a ma po sezone a cestuje. Potkali jsme se pak jeste dvakrat a za chvili spolu odjizidime smer Dili.
Lumbini je misto narozeni Buddhy a jedno z hlavnich turistickych mist Nepalu po Kathmandu a Himalajich. Je to vesnicka s hotely a obrim Buddha parkem s klastery prevazne jiznich buddhistu - Thajsko, Barma, Korea, atd. Dostali jsme tip, ze nejlepsi ubytko je v Korean temple. Ubytko bylo levne 250 i s jidlem, ale netusili jsme se ze tu jsou hodne prisna pravidla. Tedy: zadny alkohol, tanec, ale hlavne zadne spani pohromade. Stepanka v damskem pokoji a ja s Thajskym mnichem a dvema Cinany vedle. Bylo tam ale cisto, klidek a jidlo taky fajn. Jedna noc vsak stacila:o] Druhy den rano jsme si prosli park a misto narozeni Buddhy, opet hodne uklizene, dalo se sedet na trave, coz je tady opravdu luxus. Jsou tam zbytky stup a pilir ukazujici presne misto narozeni. Z templu se nam nejvic libil cinsky. Byl netradicni a na chvilku jsme si prisli jak v Cine. Velka socha Buddhy tu byla pekne vykrmena a koukala spokojene.
Viza nam koncila az o den dele, ale rozhodli jsme se radeji odjet do Indii drive. Clovek nikdy nevi, kde se zdrzi. To jak dlouho trva prejet 100km v Evrope je zhruba ctvrtinova az tretinova doba co v Asii. Vymenili jsme vsechny penize na indicke, nepalske se nesmi vyvazet a pesky presli hranici. Vzali jsme jeep do Gorakhpuru a divali se cestou na krasnou plochou krajinu a vsechny ty pestre barvy na sarich, autech, domech.. Musime rict, ze tentokrat uz Indiie nebyl takovy sok a docela se nam tu zase libi. Odpadku je tu vice nez v Nepalu, ale nejak nam to po te dobe asi uz neprijde. V Evrope si asi budem pripadat jak v raji. Kadopadne na to v jakych podminkach tady mistni ziji to berou hodne v pohode a chovaji se k sobe pekne. Obcas nas porad sice neunavne otravuji, ale nejsou agresivni.
Ted jsme u nadrazi v Gorakhpuru a za hodinku a pul nam jede nocni vlak do Dili. Meli bychom tam dojet v 6 rano, takze tam budem spis v 8:o] Na posledni tyden, ktery nam zbyva do odeltu chceme navstivit Taj Mahal a Jaipur a stravit pak zbytek casu v Dili.
Mejte se fajn a uzivejte snehu:o]
Viki a Stepi
Žádné komentáře:
Okomentovat